Plnou verzi článku v PDF najdete ZDE
Článek, který vznikl ve spolupráci Centra pasivního domu, Klimatické koalice a Nano Energies dále volně přepisujeme.
Pasivní nemovitosti aktivně podporují ochranu klimatu
Veřejný prostor měst a obcí zohledňuje nejen energetiku, je zde kultura, sounáležitost k místu, zeleň v parcích, bezpečí na ulicích atd. Sociální vyrovnanost přispívá k bezpečí měst. Proto jsou na západ od našich hranic nemovitosti v majetku města stavěny či rekonstruovány v pasivním standardu pro občany s nižšími příjmy. Proč? Ochrana zdraví obyvatel a nízké provozní náklady spojené s užíváním nemovitostí snižují výdaje na provoz i zdravotní péči. Pracující lidé si snáze udrží práci díky nízké nemocnosti. Nízká potřeba energie umožňuje rozvoj i dalších opatření udržitelnosti.
V posledních letech se zvlášť zviditelňuje čistá elektromobilita, zelené střechy a hospodaření s dešťovou a šedou vodou. Elektromobil může snadno sloužit pro vyrovnání přebytků jako baterie. Oběhová čerpadla, zajišťující čištění, filtraci či závlahu zeleně, mohou být při nadbytku energie nespotřebované v budově, provozována z lokálních zdrojů.
Nízké provozní výdaje potěší i nájemníky
U nemovitostí v pasivním energetickém standardu hledejme z pohledu města, obce, státu potenciál v rozvoji lokální energetiky. Z pohledu majitele nemovitosti či nájemců je podstatné, že vyšší investice na začátku znamená dramaticky nižší provozní náklady.
Tepelná čerpadla podle potřeby vyrobí teplo či chlad, což limituje spotřebu plynu či elektřiny. Malé zdroje energie, například v podobě střešních fotovoltaických panelů, si pořizují firmy i domácnosti, často za využití evropských dotací. Motivací k přechodu na zelenou energii bývá také menší závislost na dodavatelích energie.
Boj s tepelnými ostrovy na Svatopetrské
Připravenost pasivních nemovitostí na změnu klimatu se neodráží pouze v interiéru, tj. zdravém a celoročně komfortním vnitřním prostředí, ale i v ulicích. V několika posledních letech, jsme zažívali tropické dny i noci. Zvláště obyvatelé ve větších městech pocítili, jak naakumulované teplo v obvodových konstrukcí staveb sálá do ulic. To samé lze říci o střechách. Termín “tepelných ostrovů” a jejich vlivu na život ve městě je již obecně známý. Ke změně přitom stačí zdánlivě málo. Už při projektování je dobré myslet na několik základních věcí, které souvisejí nejen se snižováním teploty objektu, ale jdou také ruku v ruce s větší udržitelností.
Takovým příkladem je areál Svatopetrská v Brně, který v moravské metropoli stojí už od 70. let minulého století. Plochou střechu při rekonstrukci v roce 2019 osázeli extenzivní zelení a na šikmou střechu i část fasády umístili fotovoltaickou elektrárnu, která přispívá k energetické soběstačnosti domu.
Ochlazování vnitřních prostor je řešeno pomocí tepelných čerpadel a hlubinných vrtů tak, aby zbytečně nevytvářelo teplo, kterým by objekt ohříval své okolí. Venkovní vzduch je předchlazován v podzemním zásobníku a chlad je s pomocí vzduchotechniky distribuován do interiérů.
Areál šetří i vodou – pro splachování používá podzemní vodu ze studny a pro zalévání zeleně kolem budovy dešťovku. Areálové chodníky jsou pokryty vodopropustným betonem, přes který při dešti voda zasakuje a následně výparem ochlazuje okolí. Návazně na hospodaření s vodou a zeleň tak vzniká i příjemnější prostředí pro uživatele areálu.
