small menu ico

Ceny energií nutí všechny ke snižování energetické závislosti - jaká je návratnost?

Ceny energií nutí všechny ke snižování energetické závislosti - jaká je návratnost?
Po růstu cen elektřiny a plynu se české podniky i veřejná správa začínají zaměřovat na snížení závislosti na fosilních palivech. My v Areálu SVATOPETRSKA jsme to udělali už v roce 2018. Pojďme se podívat na ekologické a ekonomické důsledky naší rekonstrukce.

Od roku 2019 rezonuje médii soubor politických iniciativ tzv. European Green Deal. Ten si klade za cíl z Evropy učinit první klimaticky neutrální kontinent na světě. Nástroje Zelené dohody, jako ekologické investice a financování, dotace na úspory energií, mobilizace výzkumu a podpora inovací, či zapojení do mobilizace výzkumu a podpora inovací lahodí uším evropanů. Nicméně pragmatik slyší také "emisní povolenky" a nekonečný růst jejich ceny, který se už druhým rokem promítá do cen energií. Válka na Ukrajině v posledních týdnech znovu vývoj cen energií jen nakopla a násobí naše obavy z promítání do všech oblastí lidského života. Energie už zřejmě nebudou nikdy tak levné jako dříve?

Top-in.cz, a.s. má ve své DNA zakódovanou ekologii i ekonomiku. Když jsme v roce 2015 zakoupili areál bývalého SVUM v Brně - Komárově, bylo nám hned jasné že rekonstrukce musí respektovat přírodu a musíme bojovat za návratnost investic. Naštěstí jsme nemuseli rok hledat inspirace, ale pustili jsme se hned do práce s využitím pěti let zkušeností ze Zelené zahrady v centru Brna. Pojďme se tedy po 3 letech našeho provozu podívat na výkon naší chytré stavby Inovačního centra SVATOPETRSKA.

Technologie použité v našem chytrém energetickém konceptu

  1. Nízkoenergetický standard vnějšího pláště budovy (B) - masivní izolace, kvalitní okna s trojskly, vnější žaluzie
  2. Systém tepelných čerpadel a 43 hlubinných vrtů, stropní chladící i topící trámy
  3. Fotovoltaická elektrárna na jižní střeše a fasádě
  4. Systém hospodaření s dešťovou a podzemní vodou
  5. Celý objekt je automatizován za pomocí systému MaR, který sbírá a vyhodnocuje měření na více než 500 bodech

 

 Fotovoltaická elektrárna - co vyrobíte nemusíte nakupovat

Na úvod si dáme něco jednoduchého. Naše střešní fotovoltaická elektrárna má ideální orientaci na jih a sedlová střecha má ten správný sklon. FVE na jižní fasádě zase těží ze slunečných dní mimo vegetační období, kdy slunce svítí s minimálním sklonem. 

Měsíční výroba fotovoltaické energie . r.2021

Měsíčně tedy s naší FVE 76 kWp vyrobíme od 2 do téměř 10,5 megawat. Multifunkční objekt má celodenní spotřebu s určitými výkyvy. Ráno nám vzniká kancelářská špička díky ohřívání vody ve varných konvicích. Přes poledne jede naplno restaurace s indukčními přístroji. Večer se vracejí lidé do bytové nadstavby. V kancelářské části jsou převážně technologické firmy, což znamená celodenní spotřebu počítačů a díky několika serverovnám 24 hodin spotřeba elektřiny a chlazení.

Ve slunečných dnech tedy vyrábíme tolik energie kolik rekonstruované Inovační centrum SVATOPETRSKA spotřebuje. V průběhu dne samozřejmě dochází k přetokům do okolních budov areálu, nikoliv mimo něj. Zelenou energii do sítě prakticky neprodáváme. Ani akumulaci vyrobené elektrické energie tedy nemusíme provádět. 

Výroba FVE v průběhu dne 

Vlastní fotovoltaická elektrána na střeše je skvělá věc, ale neučinila nás nezávislými. Roční spotřebu elektrické energie celého areálu pomocí FVE dnes pokrýváme z 20%.

U naší střešní fotovoltaické elektrárny za 3 miliony korun jsme bez zohlednění dotace v loňském roce vypočítali návratnost na necelých 12 let. Pokud by se ovšem ceny energií stabilizovaly na úrovni roku 2022, tak by návratnost FVE dosahovala 6,5 roku. (Raději v zájmu nájemců doufáme, že ceny energií zase klesnou.) Životnost FVE bývá odhadována na 20 let. Vzhledem k pokročilému vývoji těchto technologií určitě po této době půjde osadit plochu výkonnějšími moduly.

Uvažujete-li o pořízení fotovoltaické elektrárny dnes, započítejte si aktuální pořizovací cenu a zohledněte ve svém výpočtu dotaci na Úspory energií (až 45%), nebo Nová zelená úsporám (až 50%).

 

Tepelná čerpadla země/voda - když nemusíte používat plyn

Když chcete nezávisle topit i chladit, potřebujete mnohem více než tepelné čerpadlo. V našem případě komplexní rekonstrukce objektu jsme investovali do 43 zemních vrtů s délkou 3,6 kilometrů, 4 tepelných čerpadel IVT o celkovém výkonu 320 kW a k rozvodu tepla a chladu používáme centrální vzduchotechnickou jednotku s rotačním rekuperátorem. V kancelářích topíme i chladíme stropními trámy s šesticestným ventilem. V bytech vytápí klasické radiátory a chladí splitové jednotky. 

Díky orientaci stavby nájemníci šetří na topení v jarních a podzimních měsících, kdy tepelné zisky přicházejí přes okna. V létě je naopak nutné používat venkovní žaluzie, které zabraňují přehřívání jednotek.

Zemní vrty a tepelná čerpadla za 11 milionů korun nám k provozu využívají opět elektrickou energii. Znamená to, že alespoň Inovační centrum je nezávislé na plynu. Je zároveň konkurenceschopnější pro nájemníky než ostatní nezrekonstruované objekty, kde se růst ceny plynu dramaticky promítá do provozních nákladů.

Pro výpočet návratnosti odečítáme alternativní strojovnu (plynové nebo elektrické kotle) a započítáme provozní náklady. Pro komfort nájemníků Inovačního centra pak i v roce 2022 držíme cenu tepla a chladu na limitované úrovni. Návratnost tepelných čerpadel jsme v roce 2021 vypočítali na 11 letŽivotnost zemních vrtů podle dostupných zkušeností dosahuje 40+ let, životnost tepelného čerpadla 20+ let. Resp. potom již lze počítat s morálním zastaráním a výměnou za výkonnější stroje. 

 

Hospodaření s dešťovou vodou - více povinnost, než investice

Česko v posledních letech trpí suchem, stavby pak jsou ohroženy přívalovými srážkami. Každý stavebník již z legislativních důvodů musí do svých investic započítat hospodaření s dešťovou vodou. My jsme se rozhodli tuto zákonnou povinnost přeměnit na přednost areálu. Dešťovou vodu v jímkách využíváme na zavlažování zelených ploch a průlehů kolem budovy. Vytváříme tak sobě i nájemcům hezčí prostředí, které přitahuje i návštěvy z protilehlého sídliště. Vodu zasakují i unikátní betonové chodníky a zelená střecha. Ušetříme tedy nějaké desetitisíce za stočné.

Budovu Inovačního centra jsme profilovali jako ekologickou. Součástí této pozice je neplýtvání pitnou vodou. Proto jsme investovali do vlastní studny, úpravny vody a rozvodů užitkové vody pro splachování. Z celkové spotřeby vody pro objekt a venkovní plochy převažuje splachování. Ročně na něj spotřebujeme 740 kubíků, zatímco pro zálivku využíváme 240 kubíků.

Jak bylo uvedeno výše, investiční návratnost u užitkové vody nehledáme. Úspora nákladů je tak nízká, že i kdybychom započítali jen investice do vodní centrály a úpravny užitkové vody, dostáváme se na více jak 15 let. Když započítáme i 2 jímky a dvojité rozvody v objektu budeme s návratností až za 40-letou životností technologií. Nic naplat, voda je životadárná tekutina a musíme se o ni starat!

 

MaR EcoStruxure - centrální mozek lidstva

Možná se ptáte jak ten objekt Inovačného centra na 6.500 metrech čtverečních se všemi technologiemi uřídíme? Jednoduše - investovali jsme do více než 500 měřicích bodů a IoT řešení od dodavatele Schneider Electric. Měření veškerých energií probíhá na vstupu do budovy i na výstupu u jednotlivých uživatelů jednotek. Systém slouží ale i k lokálnímu a vzdálenému nastavování režimů či spouštění a vypínání funkcí.

Teplotu v kanceláři či bytě si nastavíte na ovladači v místnosti, nebo centrálně v systému. Za 3 roky provozu už máme odladěná nastavení parametrů pro režimy různých ročních období a s každým větším nájemcem jsme vychytali režim jeho provozu. Systém již na rozdíl od těžkých začátků šetří čas lidí z našeho týmu. MaR vyžaduje samozřejmě průběžné investice a všechny technologie objektu vyžadují půlroční nebo roční servis a revize. 

Nesnažíme se tak o jednotlivý výpočet návratnosti systému měření a regulace, ale o výpočet celkové úspory z rekonstruovaného objektu. Prokazatelné úspory energií o 70% oproti původní spotřebě budovy s energetickým štítkem F jsou dobrou vizitkou úspěšné rekonstrukce v Areálu SVATOPETRSKA. 

Nás ale více než úspory těší aktuální stav srdce areálu, kdy se nám podařilo realizovat projekt se vzorovým technickým řešením snižujícím uhlíkovou stopu města Brna a zároveň v roce 2019 otevřít brownfield veřejnosti. Vhodnou kombinací obchůdků, restaurace, kanceláří, bytů a otevřením venkovních zelených ploch jsme zcela naplnili naši vizi oživení lokality. Částečně i díky unikátnímu časovému propojení rekonstrukce našeho areálu s městskou rekonstrukcí Ponávky a vytvoření parku za říčkou. V Komárově tak mimo jiné vznikl "chladící ostrůvek" pro přehřáté město.

Jestli se chcete podívat jak lokalita vypadala a vypadá či jak to celé vznikalo, využijte naši Galerii.